V návaznosti na eskalaci globálního napětí způsobeného rusko–ukrajinskou válkou japonský ministr zahraničí v úterý 8. března označil Kurilské ostrovy za nedílnou součást své země, ačkoliv tyto od roku 1945 patří k Rusku. Během debaty v parlamentu prohlásil, že region je původním územím Japonského císařství. Svým výrokem tak potvrdil, že postoj Tokia k dlouhotrvajícímu spornému území zůstává nezměněn: „Kurilské ostrovy jsou území, na která se vztahuje suverenita naší země, jsou to také území našich předků. Na naší pozici v této věci se nic nemění.“

Zatímco Tokio si na základě bilaterální smlouvy o obchodu a hranicích z roku 1855 nárokuje Habomajské ostrovy, Iturup, Kunašír a Šikotan, známé v Rusku jako Jižní Kurily, Kreml vykonává nad zmíněnými ostrovy suverenitu na základě výsledků druhé světové války. Sovětský svaz, který vyhlásil Japonsku válku pár dní předtím, než císař Hirohito 15. srpna 1945 oznámil kapitulaci své země, se zmocnil ostrovů u severovýchodního pobřeží Hokkaida, vysídlil všech 17 tisíc japonských obyvatel a od té doby území spravuje. Je třeba poznamenat, že Sovětský svaz a Japonsko v roce 1956 podepsaly deklaraci, v níž Moskva souhlasila se zvážením možnosti převodu Habomajských ostrovů a Šikotanu Japonsku, zatímco Iturup a Kunašír nebyly v oné smlouvě zmíněny. Ostrovy jsou v Japonsku označované jako Severní teritoria a v Rusku jako Jižní Kurily.

Oficiální stanovisko Japonska je, že ostrovy tvoří nedílnou součást jeho území a jsou nezákonně okupovány. Rusko však trvá na tom, že vlastní ostrovy, které po generace obývají ruští občané. V roce 2018 se prezident Vladimir Putin a tehdejší premiér Šinzó Abe dohodli, že bilaterální jednání by měla vycházet ze společné deklarace z roku 1956, která odkazuje na předání dvou ze čtyř ostrovů Japonsku po uzavření mírové smlouvy. Abe – jehož zesnulý otec, bývalý ministr zahraničí Šintaro Abe, se také opakovaně snažil ukončit tento teritoriální spor – tehdy vyjádřil optimismus ohledně dohody, ale Moskva trvala na tom, aby Tokio nejprve uznalo ruskou suverenitu nad ostrovy. Státní duma v roce 2020 podpořila tvrdší postoj k jakýmkoli územním ústupkům a změny ruské ústavy učinily předání jakékoli části Ruska jiné zemi nezákonným.

Japonsko odsoudilo Rusko kvůli jeho vojenské ofenzivě na Ukrajině a v této souvislosti oprášilo své požadavky ohledně Kurilských ostrovů. Rostoucí rusko–japonské napětí se proměnilo ve vyložený antagonismus, což pravděpodobně prozatím ukončilo šance na urovnání sporu. Japonský šéf diplomacie v parlamentní rozpravě zdůraznil, že ruská „okupace“ ostrovů je v rozporu s mezinárodním řádem, stejně jako pokračující útok ruské armády na Ukrajinu. V únoru 2022 vzneslo Japonsko silné námitky proti Rusku, které provádělo vojenská cvičení v blízkosti Jižních Kuril: „V tomto ohledu jsme protestovali vůči Rusku diplomatickou cestou. Posílení ruské vojenské přítomnosti v této oblasti je nepřijatelné a v rozporu s postojem vlády“, uvedl tajemník japonského kabinetu. V říjnu 2021 řekl japonský premiér během virtuálního setkání v horní komoře parlamentu: „Suverenita naší země se vztahuje na Severní teritoria (jižní Kurilské ostrovy). Vláda nezměnila svůj postoj k vlastnictví čtyř ostrovů. To je konzistentní postoj Japonska.“

Ruská ambasáda v Tokiu odpověděla, že ostrovy byly v roce 1945 legálně připojeny jako „součást trestu za agresi Japonska a jeho spojenectví s nacistickým Německem.“ Sovětský svaz tehdy připojil i jižní Sachalin, čímž Stalin odčinil porážku carského Ruska v rusko–japonské válce v letech 1904 – 1905. Málokdo v Japonsku by se spokojil se dvěma ostrovy, zatímco ruské veřejné mínění je proti postoupení jakéhokoli území.

Americký velvyslanec v Japonsku krátce poté, co se letos ujal svého postu, vyjádřil americkou podporu japonskému nároku. Avšak představa, že poté, co Rusko zaútočilo na sousední zemi, aby jí zabránilo vstoupit do NATO, následně odstoupí byť sebemenší území spojenci USA, je absolutně nemyslitelná. Japonci si tak musí v dlouhodobém horizontu na Kurily nechat zajít chuť.